english | česky
ISSN 1210-8545 (Print)
ISSN 2788-3809 (On-line)
home

Aktuality


Výzva k zasílání příspěvků do chystaného monotematického čísla o boji a práva Romů (Romano džaniben 2024)

Oslovujeme všechny Romky a Romy s výzvou napsat osobní vzpomínku či povídku pro romistický časopis Romano džaniben na téma bezpečí či ohrožení bezpečí.

Časopis Romano džaniben přechází k 1. 1. 2022 do režimu časopisu s otevřeným přístupem podle definice BOAI

Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Mateo Maximoff - Sudba Ursitorů

V roce 2007 vydalo občanské sdružení pod hlavičkou projektu Romani library první překlad díla světoznámého romského spisovatele Mateo Maximoffa do českého jazyka – román Sudba Ursitorů. Pro české vydání se podařilo získat sintského grafika žijícího v Německu – Alfreda Ullricha. Kniha byla vydána ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Matéo Maximoff

Matéo Maximoff byl významný spisovatel z rodu Kalderašů žijící ve Francii. Narodil se v Barceloně, život prožil ve Francii, kam jeho předkové, romští kotláři z Ruska přišli koncem minulého století. Patřil k prvním romským autorům ve světě, a rozhodně byl spisovatelem nejplodnějším, můžeme-li soudit podle množství románů, povídek a vyprávění, které mu vydala různá nakladatelství ve Francii a v jiných zemích. Psal převážně francouzsky, protože publikovat romsky v jeho době nebylo možné. Jeho první dílo Les Ursitory (Sudičky) bylo přeloženo do 14 světových jazyků. Ve své mateřštině, tedy v kalderašském dialektu romštiny, uplatnil několik povídek a vyprávění na stránkách romistického časopisu „Les Études Tsiganes“. Úctyhodným dílem v kultivované romštině je Maximoffův překlad celého Nového Zákona.

Bibliografie:

Les Ursitory (Ursitory,1946 Flamarion, 1988 Concordia, přeloženo do 23 jazyků),

Le Prix de la liberté (Cena svobody, 1955, 1996 Wallada), Savina (Savina, 1957, 1986 Wallada),

La Septieme Fille (Sedmá dcera, 1969, 1982 Concordia),

Condamné a survivre (Odsouzeni k přežití, 1984 Concordia),

La Poupé de Maméliga (Panenka Mameligy,1986 Concordia),

Vinguerka (Vinigerka,1987 Concordia),

Dites-le avec des pleur (Povězte to se slzami v očích, 1990 Concordia),

Ce monde qui n’est pas le mien (Ten svět, který není můj,1993 Concordia),

Routes sans roulottes (Cesty bez vozů, 1993 Concordia),

Les Gens du Voyage (Lidé cest,1995 Concordia),

Překlad Nového Zákona do romštiny (kalderaš.),

E Nevi Vastia (Société biblique francaise, Paris 1995)

Hlavní literární ceny:

Chevalier des Arts et des Lettres 1985, uděleno Ministerstvem kultury

Prix des Neuf Muses 1987

 

Ursitory je nejen Maximoffův debut, ale i jinak klíčovým dílem v jeho životě. Napsal ho za podobně živelných okolností, jaké sám popisuje v jeho knihách. Namísto pár poznámek o své osobě a okolností jeho zatčení (jehož důvody posléze byly vyvraceny) odevzdal svému advokátovi kompletní rukopis objemného románu. Tento způsob vzniku se odráží v dikci, která se neohlíží za čteností či působením. Tím je bezprostředně spontánní a proto i poutavý.

Ilustrátor - Alfred Ullrich

Německý sintský výtvarník Alfred Ullrich se narodil v roce 1948, dětství strávil ve Vídni, ale od 70. let žije a tvoří v Německu. Odrazovým můstkem pro jeho vlastní uměleckou tvorbu se mu stala především dílna pro ruční tisk v Mnichově, kde mohl začít realizovat i vlastní grafické nápady.

Alfred Ullrich pracuje suchou jehlou, tiskem a různými smíšenými technikami, je kreativní při volbě materiálů a upřednostňuje kontrastní barvy. Co se tematiky týče, nevyhýbá se ani vážným tématům, 2006 např. v Dachau vystavoval celý cyklus na téma genocidy.

Od 80. let pravidelně vystavuje i mimo svoji domovinu a jeho díla jsou k vidění po celém světě, např. v Busch-Reisinger-Museu na Harvardské univerzitě, nebo v České republice v Muzeu romské kultury v Brně.

Podrobnější portrét Alfreda Ullricha i s ukázkami jeho tvorby publikoval Romano džaniben ve sborníku Jevend 2005.

časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás