english | česky
ISSN 1210-8545 (Print)
ISSN 2788-3809 (On-line)
home

Aktuality


Výzva k zasílání příspěvků do chystaného monotematického čísla o boji a práva Romů (Romano džaniben 2024)

Oslovujeme všechny Romky a Romy s výzvou napsat osobní vzpomínku či povídku pro romistický časopis Romano džaniben na téma bezpečí či ohrožení bezpečí.

Časopis Romano džaniben přechází k 1. 1. 2022 do režimu časopisu s otevřeným přístupem podle definice BOAI

Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Prezentace v roce 2016

VÝHLEDOVÉ UTOPIE:
 
44. RU, prosinec 2016: Barbora Černušáková
„Neviditeľná práca, neviditeľný proletariát“
 
V prezentácii sa zameriam na formy práce, ktoré som pozorovala počas tohtoročného terénneho výskumu medzi Rómami v A (mestskej časti Ostravy). Napriek rozšírenej predstave, že vyrastá generácia, ktorá „nikdy nepracovala“, etnografické dáta naznačujú, ze Rómovia (ženy aj muži) pracujú, ale z veľkej časti „neformálne“, „na dohodu“, prípadne na základe ústnej dohody. Ide zväčša o nízko-kvalifikované práce ako napríklad stavebné práce, upratovanie, recyklácia odpadu a podobne. V diskusii sa dotknem faktorov, ktoré prispievajú k voľbe neformálnej práce (exekúcie, sociálne siete, diskriminácia a rodinné dôvody) a pokúsim sa teoretizovať, do akej miery Rómovia po deindustrializácii, ktorú Ostrava zažila v 90. rokoch, predstavujú čast „priemyselnej rezervnej armády“. Počas výskumu som využívala najmä metódu participatívneho pozorovania rómskych robotníkov a robotníčok z A: na pracoviskách a v domácnostiach. 
 
 
UPLYNULÉ UTOPIE:

43. RU, listopad 2016: Štěpán Ripka a Jan Ort
Sekuritizace Romů v ČR – report z kvalitativního výzkumu
 
Sekuritizace je proces, kdy se  jednotliví aktéři snaží přesunutím důrazu z politických otázek na otázky bezpečnosti ospravedlnit zavedení mimořádných opatření proti uměle vytvořeným hrozbám. V roce 2015 jsme navštívili 30 klientů organizace Romodrom v několika krajích a ptali se jich, jak si v kontextu sekuritizace zajišťují bezpečí a jaké mají interakce s policií a dalšími institucemi. Označování spojené se zesíleným dohledem, diskriminací (především v oblasti bydlení) a obavami z konfliktů a násilí vede k izolaci a dalšímu vylučování Romů. V prostředí sociálního vyloučení (například na ubytovnách) mezi osobami s různými potřebami a chováním existuje velké riziko konfliktů o omezený prostor a zdroje a vysoká míra násilí, kterou se cítí ohroženy zejména ženy. Muži jsou zde naopak nuceni zaujímat stereotypní postoje, které souvisejí s přisouzenou rolí fyzického ochránce bezpečí rodiny.
 
42. RU, říjen 2016: Václav Walach
Hra o respekt v sociálně vyloučené lokalitě: Pouliční, nebo romská?
 
Kultura ulice představuje jeden z tradičních kriminologických přístupů k porozumění zločinu v deprivovaných a stigmatizovaných městských čtvrtích. Staví na předpokladu, že v těchto sociálních prostorech dochází ke vzniku specifické kulturní formy, jež podmiňuje a reguluje výskyt zločinných strategií či praktik. V prezentaci bude diskutována její aplikovatelnost v kontextu jedné sociálně vyloučené lokality, a to v konfrontaci s perspektivou „tradiční romské kultury“. Který z těchto modelů má větší analytickou váhu? Vylučují se navzájem, anebo je lze propojit? Jaký je význam etnicity pro pochopení kriminality ve vyloučených lokalitách? Toto jsou hlavní otázky, na které se v prezentaci pokusí autor odpovědět.
 
41. RU, květen 2016: Andrej Belák
Zdravé komunity? O prísľuboch zdravotnej mediácie pre segregovaných Rómov na Slovensku a inde
 
V strednej a východnej Európe sa národné programy tzv. zdravotnej mediácie postupne etablujú ako hlavné nástroje štátov na vylepšovanie zdravotného stavu vylúčených Rómov. Tieto programy zväčša najímajú ľudí priamo spomedzi obyvateľov segregovaných rómskych enkláv, školia ich a zamestnávajú ako komunitných pracovníkov zameraných na uľahčovanie prístupu k bežnej zdravotnej starostlivosti a na zdravotnú osvetu. V príspevku sa podelím o predbežné výstupy svojho aplikovaného etnografického výskumu v slovenskom projekte Zdravé komunity, ktorý predstavuje jeden z najstarších a najrozvinutejších zdravotne-mediačných programov v regióne. Výskum sa zameriaval najmä na dve otázky: Čo možno od Zdravých komunít a podobných programov reálne očakávať, pokiaľ ide o vylepšovanie zdravotného stavu Rómov? Do akej miery sú tieto programy k segregovaným Rómom férové?
 
40. RU, duben 2016: Pavel Baloun
„Nomádská krev se v cikánu nikdy nezapře.“ Reprezentace „cikánů“ v československé kriminalistice (1918-1940)
 
Dosavadní bádání na poli historie proticikánských opatření v českých zemích v době 1. poloviny 20. století se opírá o poměrně omezený výsek pramenů, především úřední provenience. Tuzemské badatelky a badatelé tyto archivní prameny využívají hlavně k rekonstrukci struktury romské populace v daném období a geograficky vymezeném prostoru.
 
Autor ve svém příspěvku představí analýzu reprezentací „cikánů“ na stránkách meziválečných československých policejních časopisů a četnických učebnic i příruček. Cílem bude poukázat na možnosti i limity využívání tohoto často opomíjeného typu pramenů k interpretaci uplatňování proticikánských opatření na území Československa mezi léty 1918-1940. Po zasazení československé kriminalistické produkce do obecnějších kontextů (vznik a vývoj kriminalistického diskurzu a praxe v Evropě, navazování mezinárodní policejní spolupráce či vývoj policejních technik identifikace) autor představí nejprve klíčové prvky československé kriminalistiky a následně dominantní reprezentace „cikánů“. Nevyhne se přitom otázce, jakou úlohu v těchto reprezentacích hrála např. kategorie rasy.
 
Na závěr nastíní možné souvislosti mezi rolí reprezentací „cikánů“ v československé kriminalistice a skutečností, že dozorci v tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu za druhé světové války byli příslušníci četnického sboru.
 
39. RU, březen 2016: Plamena Stoyanova
The Bulgarian Gypsies and the emigration of the Bulgarian ethnic Turks /1948 – 1989/
 
This presentation is a result of a several year documentary study, which I carried out in various archives of Bulgaria, but mostly in the Archive of the Ministry of Interior. The topic is just a part of a larger research, concerning the overall policy towards the minority in the years of socialism.
 
“The Gypsies are our own, domestic problem” is a phrase attributed to the long-term former head of the communist Bulgarian state, Todor Zhivkow.
 
It is a little known fact that towards the end of the 40's, the Bulgarian Gypsies suddenly turned from a 'domestic problem' to something much larger and thus became a part of the great confrontation between the two world political camps divided by the Iron Curtain. This took place during the emigration of the ethnic Bulgarian Turks, which started in 1948, and during which, applications for emigration were filed by both Bulgarian Turks and Muslim Bulgarian Gypsies. It is the latter ethnic minority that became the cause for a serious conflict between 'communist Bulgaria' and 'capitalist Turkey'.
 
This presentation aims at following the events of the end of the 40's and the beginning of the '50s of the previous century, as well as analyzing the consequences of the confrontation between the two neighbouring Balkan countries.
 
38. RU, únor 2016: Lucie Čechovská
Narativní identity romské mládeže aktivizované náboženskými skupinami
 
Prezentace představí kvalitativní výzkum věnovaný narativním identitám romské mládeže, která žije v městském prostředí a v interakci s místními náboženskými skupinami. Během sběru dat a v rámci jejich analýzy se otevřely zásadní otázky související s aktuálními diskuzemi jak v rámci akademického studia náboženství, tak v rámci studia identit Romů a Romek.
Prezentace se tak dotkne omezení, která do výzkumu přináší samotný koncept „náboženství“, dále pak principu symetrie ve studiu identit Romů a Romek a s tím souvisejícího problému transparentnosti hlasů všech aktérů/ek výzkumu v závěrečném textu. V neposlední řadě představí možnosti narativních biografických rozhovorů ve studiu identit Romů a Romek a inspiraci v podobě autobiografické práce Glorie Anzaldúy (mexicko-americká autorka, feministka a aktivistka) o životě na mexicko-texaských hranicích.
 
37. RU, leden 2016: Jakob Wiedner
Norwegian Romani in meta-linguistic discourse
 
In my talk I will first give a structural account of Norwegian Romani (Norwegian ‘Scandoromani’), a Para-Romani variety spoken by the so-called Romanifolk/Tatere minority community in Norway. I will then focus on the history of Roma immigration to the Scandinavian countries, the connection to Swedish Para-Romani and its reception in scientific and non-scientific literature.
 
The second part of my talk deals with the differences in how Norwegian Romani is spoken about and how it is imagined in legal texts addressing minority issues on the one hand, and in interviews with Norwegian Romani speakers on the other. I will describe my approach to examine this meta-linguistic discourse in which the various discourse participants have different aims and purposes to engage in creating their image of Norwegian Romani.
Finally I will give examples of how my interviewees describe the way they use this Para-Romani variety in everyday life.
časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás