Autorka textu se zaměřila na tři autory: Agnesu Horváthovou, Michala Šamka, Ladislava Hlaváče.
Básně Agnesy Horváthové představují ohlasovou tvorbu, vycházející z folklóru. Uvedeny jsou básně „Krutý mráz“, „Cesta“ a „Otevřete srdce“. Poslední z básní – „Nový rok“ – svou naléhavostí také navazuje na lidovou tvorbu.
V básních Michala Šamka se také připomíná lidová tvorba, interpretační model je však nutno hledat v literatuře majoritní. Báseň „Foukej větříčku“ je příběh svedené a opuštěné dívky.
Báseň „V sadě“ vypráví o zabití romského chlapce, který si šel natrhat třešně do sadu. V básni „Naše holčička“ se romský a gádžovský svět neocitá v konfliktu, ale naopak harmonicky splynou.
Ladislav Hlaváč v básni „Romská děvčata“ vyslovuje své varování. V básnické próze „Kámen“ vyslovuje existenci harmonie zahrnující v jednotný řád všechno živé i neživé. „Romské okno“ - báseň je projevem vyzrálého autora, který vidí svět jako harmonické místo.