english | česky
ISSN 1210-8545 (Print)
ISSN 2788-3809 (On-line)
home

Aktuality


Výzva k zasílání příspěvků do chystaného monotematického čísla o boji a práva Romů (Romano džaniben 2024)

Oslovujeme všechny Romky a Romy s výzvou napsat osobní vzpomínku či povídku pro romistický časopis Romano džaniben na téma bezpečí či ohrožení bezpečí.

Časopis Romano džaniben přechází k 1. 1. 2022 do režimu časopisu s otevřeným přístupem podle definice BOAI

Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Gitanka mezi tradicí a současností - Postavení ženy ve vybraných komunitách katalánských Gitanos ve francouzském Perpignanu a okolí

Podle své tradiční role podléhají starší dívky neustálému dohledu stran starších příbuzných, kteří brání i nevinným kontaktům s muži, a smíšené školy tak představují pro jejich vzdělání překážku. Mužům je přiznáno mnohem více volnosti. Dívčí panenství je eminentně významný statek a lze jej ztratit teprve po svatbě. Jeho dodržení zjistí zástupci obou stran ve dne svatby prostřednictvím šátku („dikló“), jenž dodal rituálu i své jméno. Zpravidla 14-16-letá nevěsta se odstěhuje do manželovy rodiny a učí se tamějším rodinným zvyklostem. Přijatou se stává teprve poté, co porodí první dítě. I potom je podřízena svému muži nebo jeho matce, a i přání dětí mají vysoký status pro její rozhodování. Uznání získá žena až v pokročilejším věku, snad přibližně v době narození prvního vnoučete. I po svatbě má zakázán kontakt s cizími muži, zpravidla i s cizími lidi obecně. Neustále je kontrolována a navštěvuje nanejvýš oslavy nejužší rodiny. Vyzývavé oblečení jako kalhoty či make-up nejsou přípustné, a přísně je sledován zákaz kouření žen. Jen v pokročilém věku smí přijmout placenou práci, což představuje jistý rozpor s její povinností nejen vychovávat, ale i materiálně zabezpečovat děti. Tento rozpor se začal zřejmě projevovat teprve se zánikem tradičních řemesel.
Na transformačních procesech ženské role se podílejí mj. konkrétní postoj místní gitanské komunity, jako např. velice konzervativní komunita v Perpignanu. Obdobnou roli mají nové náboženské směry, které jsou jinde (např. v Madridu) vnímány jako mediátor emancipace, zatímco bible bývá prezentována jako potvrzení tradičních hodnot. Dalším faktorem jsou místní sdružení, které realizují vzdělávací, zdravotní a sociální programy a které vedou samy gitanské ženy. Nestaví se za žádných okolností proti stávajícím hodnotám či pořádkům nebo proti vnitřní kultuře Gitanů.
Těžištěm aktivity čistě ženského občanského sdružení spočívá ve školní návštěvě dětí a v doučování, ale jen v dětském věku. Na vzdělání ve vyšším věku se nahlíží kriticky. Pravidla oblečení se začínají měnit pro nesezdané ženy, i u starších žen se víc a víc přehlíží kontakt se ženami zvenku, a i muži začínají tolerovat ženskou práci. Sňatek Gitánky s Payem, tj. s ne-Romem, je společensky méně přijatelný než sňatek Gitana s Payou, hlavně kvůli očekávané ztrátě identity dětí. Přesto zvolí ženy občas tuto formu, aby unikly tradici. Gitanka v Perpignanu ovšem tuto možnost ani nebere v úvahu.
I z nároků na panenství při svatbě se slevuje, a transformuje se v pouhou proklamovanou hodnotu, kterou lze obcházet. Ranný věk při sňatku se různě obhajuje či relativizuje a posouvá se v průměru do vyššího věku. Mnoho Gitanek si váží svých tradic a vědomě se v nich odlišují od Payů nebo od jiných romských skupin (jako např. od Manušů). K nim patří i zákaz kouření, rituál dikló anebo vlastní jazyk, ale i velice rozšířná dichotomie v mužský a ženský svět. Ať už v konzervativním Perpignanu, v otevřeném Montpellieru nebo ve značně emancipovaném Vinҫa, identita se hledá jednoznačně u Gitanů, ne u Payů.
 


text si můžete stáhnout v PDF:

Publikace: ňilaj/2008
Témata: etnografie obecně zvyky a obřady
Země: Francie
Autor: Turková, Kateřina
Bibliografický odkaz: Turková, Kateřina. 2008. Gitanka mezi tradicí a současností - Postavení ženy ve vybraných komunitách katalánských Gitanos ve francouzském Perpignanu a okolí. Romano džaniben 15 (ňilaj): 65–90.
časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás