Etnomuzikoložka Adriana Helbig se ve svém článku „Všechny nás spojuje romská část města“: Poromšťování identity východoevropského přistěhovalce v gypsy punkové hudbě v USA zaměřuje na undergroundovou hudební scénu v USA, která je od počátku devadesátých let 20. století ovlivněna styly vycházejícími z rytmických a melodických rysů balkánské a romské hudby. Na gypsy punkové hudební scéně, která vychází z newyorské klezmerové scény, se podílejí imigranti z východní Evropy, Američané východoevropského původu, bílí Američané i američtí židé. Tato scéna zároveň spojuje představy o Romech s identitou východoevropských imigrantů. Zhruba v posledních deseti letech se výrazně zvedl zájem o žánry balkánské a romské hudby, což souvisí mimo jiné s šířením hudby z východní Evropy na webových stránkách jako MySpace, Facebook, YouTube a další. Následkem této popularizace především americká mládež začala vnímat balkánskou hudbu sice jako původně venkovskou hudbu, ve které se však uplatňují i moderní hudební nástroje, aranžmá a texty. Gypsy punk si pak z těchto tradic půjčuje jednotlivé prvky jako jsou struktura verše a refrénu, výrazné užití akordeonu, houslí a kytary, instrumentální improvizace a vokální vsuvky. Nicméně gypsy punkový styl, reprezentovaný kromě jiných skupinou Gogol Bordello, funguje spíše jako určitá forma postmoderního kabaretu, který v sobě spojuje estetické rysy punkové hudby, namířené proti establishmentu, s eklektickými kostýmy, mezi kterými najdeme všechno možné, od vojenských čepic z éry Sovětského svazu až po šátky břišních tanečnic a pruhované kalhoty ve stylu dvorních šašků.

Keywords: Gypsy punk music, East European immigrants in U.S., identity, Gogol Bordello