Autor vypráví zejména o své docházce do základní školy, jak si zvykal v prostředí pro něj neobvyklém, jak se bál učitelky. Zásadní význam mělo setkání s romským učitelem ve čtvrté třídě. Měl na Matěje dost vysoké nároky, chtěl, aby romský žák dokázal ostatním, že také něco dovede. Matěj Šarközi absolvoval zemědělské učiliště a nastoupil základní vojenskou službu do jihočeského Písku, kde po vojně zůstal. Jezdil s buldozerem, byl bagristou. Poté, co vážně onemocněl, se stal opravářem hudebních nástrojů. Ještě jednou změnil práci, ale po sametové revoluci ztratil zaměstnání, protože byla zrušena výroba v podniku, kde pracoval. Zamýšlí se nad nezaměstnaností, která postihla i další členy jeho rodiny.