Volby romských králů jako příklad sebeorganizování Romů v meziválečném období
Klíčová slova:
Romové, meziválečné období, romský král, volba romského krále, Kalderaši, Lovári, sebeorganizace Romů, sebeprezentace, mezinárodní kontaktyAbstrakt
Článek se zabývá institucí romského „krále“ a procesy jeho volby mezi Romy v meziválečném Československu. Tyto aktivity jsou chápány jako projevy romské sebeorganizace a snahy o hledání sebeprezentace nezávislé na většinových institucích. Vychází především z textů dobového tisku, i když tento pramen je zabarven značnou dávkou senzacechtivosti a exotizace. Instituce romského krále je prezentována na příkladu sousedního Polska, kde starší tradici volby romských králů oživili v meziválečném období kotláři Kalderašové z rodu Kwieků. Článek se zaměřuje na aktivity československých Romů směřující k volbě vlastního krále, do níž se zapojily různé romské komunity z různých částí země. Přináší zprávy o romských sjezdech a schůzích pořádaných s cílem zvolit krále nebo zaujmout veřejné stanovisko k jiné volbě. Pojednává také o terminologické adekvátnosti českého termínu „král“, který se ustálil v neromských zmínkách o této funkci, ale v romštině se obecně nepoužívá.Reference
Adresář 1932. Adresář Republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse. Dostupné z: ndk.cz [cit. 1. 5. 2024].
Adresář 1935. Adresář Republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse. Dostupné z: ndk.cz [cit. 1. 5. 2024].
Adresář 1936. Adresář Republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse. Dostupné z: ndk.cz [cit. 1. 5. 2024].
Baloun, P. 2020. "Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918–1941). Dizertační práce. Praha: Karlova univerzita.
Baloun, P. 2022. "Metla našeho venkova!" Kriminalizace Romů od první republiky až po prvotní fázi protektorátu (1918–1941). Praha: FHS UK – Scriptorium.
Bartosz, A. 2011. Cygański król Michał II Kwiek. Dialog/Pheniben Kwartalnik Stowarzyszenia Romów w Polsce (2): 126–131.
Ficowski, J. 1985. Cyganie na polskich drogach. Kraków, Wrocław: Wydawnictwo Literackie.
Gontarek, A. 2016. Królowie cygańscy w II Rzeczypospolitej. Wokół dorobku Jerzego Ficowskiego na temat sprawy cygańskiej w okresie międzywojennym. Annales Universitatis Peadagogicae Cracoviensis. Studia Historicolitteraria XVI: 145–158.
Gontarek, A. 2022. Poland: Matejasz Kwiek (ca. 1887–1937). A "Baron" and "Leader of the Gypsy Nation" in Interbellum Poland. In: Marushiakova, E., Popov, V. (eds.). Roma Portraits in History: Roma Civic Emancipation Elite in Central, South-Eastern and Eastern Europe from the 19th Century until World War II. Schöningh, Paderborn: Brill, 283–326.
Hajská, M. 2005. K identitě ostravských olašských Romů. In: Bittnerová, D., Moravcová, M. (eds.). Kdo jsem a kam patřím? Praha: SOFIS, 195–210.
Hajská, M. 2023. Rodina Stojkova. Prostorová mobilita a územní ukotvenost olašských Romů – Lovárů v bývalém Československu. Habilitační práce (nepubl.). Praha: FF UK.
Horváthová, J. 2021. ...to jsou těžké vzpomínky. I. Svazek. Brno: Větrné mlýny.
Hübschmannová, M. 1962. "Z cikánského folklóru." Dějiny a současnost 62 (9): 16–18.
Lípa, J. 1965 Cikánština v jazykovém prostředí slovenském a českém. K otázkám starých a novějších složek v její gramatice a lexiku. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
Marushiakova, E., Popov, V. 2021. Roma Voices in History A Sourcebook Roma Civic Emancipation in Central, South-Eastern and Eastern Europe from the 19th Century until World War I. Leiden: Brill.
Matula, P. 2022. Jubilejná Výstava východu ČSR v roku 1938. Kultúrne dejiny / Cultural History 13 (1): 45–61.
Mirga-Kruszelnicka, A., Mirga-Wójtowicz, E. 2017. The Roma Movement in Poland. Dostupné z: https://www.romarchive.eu/en/roma-civil-rights-movement/roma-movement-poland/ [cit. 20. 8. 2024].
Nečas, C. 2008. Cikánský král Michał Kwiek a jeho působení v Československu. Vlastivědné listy – dějiny, umění, příroda, dnešek 34 (2): 19–22.
Nečas, C. 2014. Pamětní seznam II. Hodonín. Praha: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.
Sadílková, H., Slačka, D., Závodská, M. 2018. Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. Brno: MRK.
Slačka, D., Viková, L. 2022. Czechoslovakia: The Daniel and Kýr Families from the Strážnice Area and Their Attempts to Improve the Position of Moravian and Slovak Roma to Benefit Czechoslovakia. In: Marushiakova, E., Popov, V. (eds.). Roma Portraits in History: Roma Civic Emancipation Elite in Central, South-Eastern and Eastern Europe from the 19th Century until World War II. Schöningh, Paderborn: Brill, 283–326.
Stojka, P. 2009. Magerimo / Vyhostenie. Romano džaniben 16 (ňilaj): 153–169.
Stojka, P., Pivoň, R. 2003. Amaro trajo. Bratislava: Sd studio.
Šusterová, I. 2015. Život olašských žien. Bratislava: Veda.
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2025 Romano džaniben

Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .


