Romský pentekostální sbor Maranatha, Spišká Nová Ves

Abstrakt

Text vychází z terénního výzkumu v romských osadách (především Rudňany, Bystrany, Richnava, Letanovce a Žehra) v okolí Spišské Nové Vsi, který byl zpracován pro bakalářskou práci s názvem „Působení Křesťanské mezinárodní misie u Romů v okolí Spišské Nové Vsi“ (obhájena v květnu 2008 na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, katedře sociálních věd, oboru sociální antropologie).
V západní Evropě se fenomén konverze Romů k pentekostálním (letničním a charismatickým) církvím šíří od 60. let 20. století. Na Slovensku vznikl kromě jiných i sbor Marantha vedený romským pastorem Emilem Adamem. Mateřskou církví sboru Marantha je církev Nová naděje sídlící v Ostravě.
Vliv působení sboru Maranatha na život v romských osadách se projevuje především ve snaze této církve věřící odradit od katolické církve, mariánského kultu a od magie. V oblasti působení sboru je např. silná víra v duchy zemřelých – mule, které pastor prohlašuje za posly ďábla. Hlavním momentem, kvůli kterému se Romové v lokalitě zdráhají do sboru vstoupit, je i negativní postoj sboru Marantha ke křtu. Křest novorozence je pro Romy ochranou dítěte před zlými silami, avšak Marantha novorozeným dětem uděluje jen požehnání a křtí až v dospělosti.