Pomníky a památníky pro Romy a Sinty ("Cikány")

Abstract

Vědomé či nevědomé vyloučení Romů z kultury pietních akcí se nejen v Rakousku postupně koriguje a redukuje. Po dlouhém vyloučení této skupiny obětí z kultury pietních akcí a odpírání statusu obětí nacismu tak dochází po letech k jistému zlepšení. I dnes však jiným skupinám obětí stále činí značné těžkosti dívat se na Romy jako na rovnocenné oběti. Dosáhnout přijetí Romů a jejich připomenutí na společných památnících a pomnících je i dnes nadále problematické. Naproti tomu nachází Romové rostoucí podporu při zřizování vlastních památníků.

Autorka se ve svém textu zabývá vznikem a funkcí nejvýznamnějších památníků nacistického pronásledování Romů v Rakousku. Geneze jejich vzniku je často velmi komplikovaná a náročná, což zrcadlí i samotný postoj okolní společnosti k Romům jakožto obětem nacismu.