Migrační pohyby Romů ve Francii - poslední francouzští nomádi

Authors

  • Alan Reyniers Author

Abstract

24. srpna 1419 se u bran města Saint Laurent zastavila asi stodvacetičlenná skupina lidí s koňmi. Skupinu vedl muž jménem André. Říkal si „vévoda Malého Egypta“. Přišli ze Savojska, tedy z území Svaté říše římské, kde André obdržel ochranné glejty nařizující, aby byl i se svými lidmi přijat. Odtáhl se svou tlupou směrem k řece Rhoně a do Provence. Žili zčásti z podpory veřejnosti, ale byli také koňskými handlíři. Jejich ženy předpovídaly budoucnost.
O století později se objevují různé formy odmítání Cikánů. Ve Francii se první královská nařízení týkala rouenského okrsku. 27. července 15O4 nařídil Ludvík XII.čtyřem místním vikomtům,aby ze svého území vyhnali „ty, kterým se říká Egypťané“. V roce 1539 král František I. nařizuje: “Od nynějška žádná z vyjmenovaných společností a shromáždění tak řečených Bohemiens nesmí nijak vstoupit, vniknout či pobývati v našem království, ani jinak přestoupit naše příkazy, ani jej navštěvovat žádným ze způsobů jako dosud“. Ale Bohémiens v zemi nadále pobývali a dokonce je vzal pod ochranu jeden králův příbuzný. Za vlády Ludvíka XIV. se zákony zaměřené proti Bohémiens zpřísňují. „Královské prohlášení vymezené proti Bohémiens a těm, kteří jim poskytují ochranu“, přijaté 11. července 1682 dovršilo soubor prostředků k vypuzování a trestání donucujících Cikány kočovat pouze v malých skupinách. V sousedních zemích byla zavedena podobná opatření. Cikáni se soustředili v obtížně přístupných pohraničních oblastech. V roce 1793 přichází francouzská revoluce, ale Bohémiens zůstávají . Jejich perzekuce pokračuje. Koncem devatenáctého století dochází ke změnám státní hranice a do Francie vstupují ilegální kočovníci: 20. března 1895 je po celé Francii organizován vládní soupis Bohémiens a kočovníků. Je vynalezen nový způsob vypořádávání se s Cikány. Jsou obviňováni z kradení dětí. Zákon z 16. července 1912 upravující pohyb kočovníků je porušením francouzského práva. Zavádí antropometrický průkaz pro každou osobu starší 13 let a povinné vízum k tomuto průkazu pro příjezd či opuštění komunity, v níž se osoba zdržovala.V letech 1939 - 1946 jsou kočovníci internováni v táborech . Některé rodiny nacisté deportovali do vyhlazovacích táborů v Německu a ve střední Evropě.

References

Published

2008-09-18

Issue

Section

Articles

How to Cite

Reyniers, A. (2008). Migrační pohyby Romů ve Francii - poslední francouzští nomádi. Romano džaniben, 15(1), 91-101. https://www.dzaniben.cz/dzaniben/article/view/190