Debata historiků nad rukopisem Housle a kůň

Abstract

Na stránkách časopisu Romano džaniben nedávno publikovaný článek Niny Pavelčíkové „Několik poznámek k proměnám identity spojeným s příběhy českých a slovenských Romů ve 20. století“ (Romano džaniben 2010/2, s. 71-95) vzbudil živou polemiku nad jedním z detailů v článku uveřejněných, a to nad úvahou Niny Pavelčíkové o autorství rukopisu Housle a kůň. Rukopis je uložen v osobním archivu autorky, která jej poskytla k dispozici i dalším badatelům. Z rukopisu sama autorka i další čerpali/jí informace mimo jiné k předválečnému životu moravského Roma Rudolfa Daniela, pocházejícího z Oslavan, jehož jméno je na titulní straně rukopisu uvedeno. Jeho autorství však ve výše uvedeném článku Nina Pavelčíková zpochybnila, když za autora rukopisu označila jinou, mnohem známější osobu pocházející ze stejné obce – (prvního romského) učitele Antonína Daniela. (Totožné tvrzení uvádí Nina Pavelčíková v příspěvku „Příběhy Antonína a Bartoloměje Daniela – předních představitelů romských elit“ ve sborníku Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století z roku 2011, jehož finální úpravy vznikaly ve stejné době jako článek psaný pro Romano džaniben). Toto tvrzení se rozhodl rozporovat Ctibor Nečas a zároveň s ním i Milada Závodská. Vzhledem k tomu, že vzniklá debata poměrně významně koriguje informaci publikovanou v obou výše zmíněných článcích Niny Pavelčíkové, ale především proto, že získala širší přesah směrem k metodologii a možnostem zkoumání historie Romů obecně, předkládáme zde obě reakce v písemné podobě, spolu se závěrečnou odpovědí Niny Pavelčíkové. Všechny tři texty zveřejňujeme ve stejném sledu, v jakém do redakce časopisu v průběhu necelých tří měsíců dorazily.