english | česky
ISSN 1210-8545 (Print)
ISSN 2788-3809 (On-line)
home

Aktuality


Výzva k zasílání příspěvků do chystaného monotematického čísla o boji a práva Romů (Romano džaniben 2024)

Oslovujeme všechny Romky a Romy s výzvou napsat osobní vzpomínku či povídku pro romistický časopis Romano džaniben na téma bezpečí či ohrožení bezpečí.

Časopis Romano džaniben přechází k 1. 1. 2022 do režimu časopisu s otevřeným přístupem podle definice BOAI

Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Prezentace v roce 2017

#48 - Jaroslav Šotola: Sociální mobilita Romů a její bariéry.

Sociální mobilita Romů není ve veřejném ani akademickém prostředí výrazným tématem. Dá se říci, že je naopak předmětem soustavného opomíjení a popírání. Prezentace bude zaměřená na představení výzkumu ze Slovenska, který přináší svědectví o historickém či aktuálním sociálním vzestupu Romů ve vybraných lokalitách. Zvolené téma zároveň umožňuje odkrýt a popsat silné bariéry a tlaky, které proti této mobilitě neustále v různých konstelacích působí – jedná se o mocenskou dominanci „majority“. Diskutována bude právě podoba dominance, její projevy a důsledky, a to jako příspěvek k pochopení postavení Romů v celospolečenském kontextu.

#47 - Markéta Hajská: Prezentace statusu na sociálních sítích

Příspěvek se zabývá tématem sociálních sítí u komunity olašských Romů s kořeny na východním Slovensku, kteří v současnosti žijí ve Velké Británii, kam začali migrovat od začátku 21. stol. Facebook se stal prostředkem, který propojuje jednotlivé členy sledované komunity a zrcadlí její sociální strukturu. Facebook představuje také aktivní nástroj sociální kontroly v jinak atomizované komunitě, která dříve sdílela sídelní jednotky s fungující přímou sociální kontrolou nad jednotlivými členy. V neposlední řadě je facebook prostorem pro vytváření sociálního statusu a prostorem pro reprezentaci hodnot. Facebookové příspěvky/statusy jsou uzpůsobovány sociální kontrole a sdíleným představám o (sebe)reprezentacích, jsou vystavovány na odiv jakožto statusové symboly v antropologickém smyslu, které druhotně určují podobu toho, co bude považováno za statusově reprezentativní, akceptované či nepřijímané. Příspěvek čerpá z vlastního terénního výzkumu u popisované komunity ve Velké Británii a na Slovensku.

#46 - Mark Payne: The Slovak Roma in Sheffield: life, language and educational challenges.

The immigration of relatively large numbers of Slovak Roma people to Sheffield since 2004 has highlighted some tensions around the settling of the new arrivals into the complex social, linguistic and cultural spaces of this diverse city. Schools have faced particular challenges welcoming the new children who manifest various issues in relation to their language competencies, prior educational experiences and often lived experiences of social deprivation. Based on data from an ongoing ethnographic study, and drawing on the theoretical insights of, inter alia, Blommaert, Bronfenbrenner and Mušinka, this paper presents the context of the two main sender villages of the ‘Sheffield’ Roma, explores aspects of the social lives of the Roma in Sheffield, highlights some of the prevalent language issues in working with the Roma participants, and highlights some of the experiences of Slovak Roma children in secondary school as they negotiate prevailing English-only language ideologies and complex curriculum challenges.

#45 - Edit Szénássy: Pokoj číslo 5. Leží tam většinou Romky.

Diskriminaci (nejen) ve zdravotnických zařízeních Ústava ČR samozřejmě zakazuje, mnoho Romek-rodiček se ale i přesto v některých českých porodnicích ocitá na pokojích, kde jejich spolu-pacientky tvoří taktéž Romky. Nejedná se o náhodu. Systematická snaha koncentrovat Romky do předem určených nemocničních pokojů je dlouhodobou diskriminační praxí prohlubující propast mezi Romy a neromy, je to závažný společenský problém a to bez ohledu na to, zda tato praxe samotným Romkám vadí či nikoliv. Specifický cíl 8.3 Strategie romské integrace do roku 2020 usiluje o podporování opatření, která v co největší míře zajistí, že klienti zdravotnických služeb nebudou diskriminováni či znevýhodněni na základě příslušnosti k romské menšině. Plnění tohoto cíle ukládá Strategie Ministerstvu zdravotnictví, to ale problematiku segregace v porodnicích doposud zcela ignoruje.

V rámci mé prezentace se zamyslím nad způsoby, jakými je nakládáno s praxí segregace v porodnicích jak na akademické, tak na praktické úrovni. Opírám se přitom o desetidenní terénní výzkum, který jsem jako sociální antropoložka provedla v prosinci 2016 v jedné české porodnici systematicky oddělující romské rodičky-pacientky od těch neromských. Ve své prezentaci se pokusím o co nejkomplexnější popis této praxe tak, jak jsem ji měla na základě rozhovorů a pozorování možnost zachytit během svého krátkého výzkumu.

 

 

časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás