RU#54, 20. 12.  Evaluácia Národného projektu Terénna sociálna práca v obciach na Slovensku (obdobie rokov 2016-2018)
Daniel Škobla, Tomáš Hrustič, Ondřej Poduška (Ústav etnológie a sociálnej antropológie SAV):

Vo svojom príspevku predstavíme proces a výsledky kvalitatívneho hodnotenia projektu terénnej sociálnej práce (TSP) realizovanéhoprevažne v obciach s marginalizovanými rómskymi komunitami. Výskumný tím navštívil 35 obcí a miest, kde boli realizované rozhovory s terénnymi sociálnymi pracovníkmi, predstaviteľmi samospráv, zástupcami ďalších inštitúcií a organizácií, ktorí prichádzajú do kontaktu s terénnou sociálnou prácou, ako aj s obyvateľmi marginalizovaných rómskych lokalít, ktorí sú klientmi terénnej sociálnej práce. Zaujímalo nás, či je TSP základnou intervenciou pre cieľovú skupinu, ktorá by vytvárala predpoklady pre ostatné nadväzujúce intervencie, alebo je jednou z mnohých intervencií, ktoré sú navzájom nahraditeľné. Kľúčovou otázkou bol tiež vzťah a interakcia medzi TSP a samosprávami a inými relevantnými inštitúciami (napr. úrady práce, polícia, lekár, školy). V prezentácii sa zameriame aj na niektoré metodologické problémy a výzvy. Prax výkonu terénnej sociálnej práce sa na základe nášho výskumu ukázala byť veľmi diverzifikovaná. Ovplyvňujú ju jednak štrukturálne podmienky (veľkosť obce, jej geografická lokalizácia, nezamestnanosť, podmienky života komunity a pod.) a taktiež aj aktéri (osobnosť a postoje starostu, sociálne a profesionálne trajektórie terénnych sociálnych pracovníkov, postoje klientov a pod.).

RU#53, 15. 11. S odlišností se nekamarádíme: Sociální vztahy v prostředí základních škol

Radek Vorlíček (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové)

RU#52 - Jazyková socializace v romské osadě
Pavel Kubaník (FF UK)

RU#51, 12. 4. K institutu „domovské obce“ za 1. republiky na vybraném příkladu romské rodiny v dřívějším hejtmanství Boskovice
Lada Viková (Katedra sociální a kulturní antropologie, Univerzita Pardubice)

Ve svém příspěvku představím dílčí výsledky svého historického bádání po osudech konkrétní romské rodiny z období 1. republiky. Zaměří se na problematiku získání domovské příslušnosti a její uznání v obci samotné. Na příkladu romské rodiny, jejímuž uznání domovské příslušnosti se konkrétní obec bránila mezi lety 1920-1933, přiblíží aktéry, kteří do procesu rozhodování vstupovali, a také ty, kteří byli do procesu v roli svědků zapojeni. Na základě analýzy příslušných dokumentů studovaných v SOkA Blansko se pokusí odvodit některé ze strategií zúčastněných aktérů. Zjištěný příběh zasadí do širšího rámce tehdy platných legislativních norem a užívaných úředních postupů. Současně bude doplněn o zjištěné válečné osudy usazené rodiny a ukázky dalších pramenů, které konkrétní případ mohou dokreslit.

RU#50, 15. 3. „Zatracená rasa”. Terminologické obtíže sčítání Romů na českých základních školách.
Ondřej Klípa (Institut mezinárodních studií FSV UK a Katedra studií občanské společnosti FHS UK)

Příspěvek se věnuje oficiálnímu sčítání romských žáků na českých základních školách, které se koná pravidelně v různém rozsahu od roku 2009. Nejen z hlediska českého porevolučního vývoje, ale i v mezinárodním kontextu je neobvyklé svým určováním příslušnosti k etniku „třetí osobou“ na místo sebeidentifikace. Vzhledem k metodě sběru dat se Ministerstvo školství ve své definici sčítané populace vyhýbá pojmu národnost (etnická příslušnost), přitom ale nenabízí žádnou jinou kolektivní kategorii. Z téhož důvodu v průběhu let ustupuje i od pojmu „Rom“ k „měkčímu“ adjektivu (např. romský žák). Právě kvůli využití tzv. objektivních kritérií v určování „romství“ (tj. v praxi především vzhledu) bývají státní úředníci kritiky sčítání obviňováni z rasismu. Jediným deklarovaným účelem sčítání je přitom paradoxně boj s rasismem, tedy s neodůvodněnou segregací Romů ve školství. Přestože jde o prokazatelně účinný nástroj v rámci státní politiky inkluze Romů, chybějící adekvátní terminologie je jeho slabým a často napadaným místem. V mém příspěvku se budu ptát, jakou taxonomii a s jakým úspěchem využívají obdobné typy sčítání v zahraničí, včetně termínu „rasa“ v anglosaských statistikách. Zároveň mě zajímá, jak záměrné (ne)určování příslušných kategorií zpětně ovlivňuje zkoumanou skutečnost.

RU#49, 1. 3. Šperk Romů
Jana Horváthová (Muzeum romské kultury, Brno)

Šperk Romů - téma, kterému  nebyla v odborných kruzích dosud věnována  pozornost, jakou si  atraktivní téma právem zaslouží.  Příčinou byl nedostatek pramenů hmotné i obrazové povahy a také skutečnost, že materiální kultura Romů  se díky pohyblivému způsobu života zachovala jen vzácně.  Díky přípravě výstavy i stejnojmenné publikace Poklad Romů /Amare somnaka / Tajemství romského šperku, které realizovalo  Muzeum romské kultury v roce 2016 / 2017, se podařilo shromáždit dosud na jednom místě neprezentované kolekce šperků. Účastníci přednášky tak shlédnou doklady hmotné kultury Romů s jasnými souvislostmi a zdroji z kultury duchovní na více než 150 fotografiích převážně ze sbírek Muzea romské kultury, ale i dalších muzeí či soukromých sbírek. V průběhu přednášky budou představeny podoby historického i současného šperku mužského i ženského vybraných romských skupin, jejichž klenoty dosud vykazují výraznější specifika.

RU#48, 18. 1. Sociální mobilita Romů a její bariéry
Jaroslav Šotola (Univerzita Palackého)

Sociální mobilita Romů není ve veřejném ani akademickém prostředí výrazným tématem. Dá se říci, že je naopak předmětem soustavného opomíjení a popírání. Prezentace bude zaměřená na představení výzkumu ze Slovenska, který přináší svědectví o historickém či aktuálním sociálním vzestupu Romů ve vybraných lokalitách. Zvolené téma zároveň umožňuje odkrýt a popsat silné bariéry a tlaky, které proti této mobilitě neustále v různých konstelacích působí – jedná se o mocenskou dominanci „majority“. Diskutována bude právě podoba dominance, její projevy a důsledky, a to jako příspěvek k pochopení postavení Romů v celospolečenském kontextu.