RU#60, 17. 10. Konec kočování v Čechách. Případová studie násilného usazení olašských Romů v Lounech a Žatci na konci 50. let.
Markéta Hajská (FF UK)

Přednáška vychází z aktuálního výzkumu zaměřeného na podoby, průběh a dopady realizace Zákona o trvalém usazením kočujících osob (č. 58/1974) z roku 1958. Lokální případová studie sleduje osudy dvou rozšířených rodin olašských Romů, které byly na konci padesátých let násilně usazeny ve městech Louny a Žatec. Tento výzkum vychází z kombinace orálně historických metod (rozhovory s pamětníky kočovného života a nedobrovolného usazení) a archivních metod (bádání v Státním archivu Louny, Národním archivu Praha a dalších archivech). Ve svém výzkumu se Hajská na základě sporadicky se vyskytujících záznamů snaží vystopovat migrační trajektorie zkoumané skupiny v desetiletích předcházejících realizaci Zákona č. 58/1974. Věnuje se také okolnostem a průběhu soupisu kočujících a polokočujících osob, ale také následným asimilačním politikám a postupům státních orgánů vůči těmto osobám.

RU#59, 20. 6. Literatura Romů v ČR - současná konjunktura, trendy, příležitosti
Karolína Ryvolová (nakladatelství Kher)

Romské literatuře se momentálně daří. Souhra šťastných okolností otevírá autorům začínajícím, ale především těm s texty v šuplíku, výrazně více příležitostí než dříve. Nastolený trend, do té míry nepřehlédnutelný, že na něj reagují i většinová média, je potřeba podchytit a vytěžit z něj maximum. S Karolínou Ryvolovou o druhém dechu nakladatelství KHER, Klubu romských autorů Paramisara a nutnosti učit literární kritiky býti lepšími čtenáři.

RU#58, 16. 5. Četař Robert Serynek, italský legionář
Lada Viková (Univerzita Pardubice)

Příspěvek představí příběh Roberta Serynka, romského legionáře z období 1. sv. války, jenž zemřel na následky válečného zranění v červnu 1919 (100. výročí jeho smrti si tímto připomeneme). Serynek se jako jediný z dosud zjištěných romských legionářů dočkal povýšení a byl oceněn čs. válečným křížem. Těžištěm příspěvku bude přiblížení snah jeho legionářského nadřízeného a dalších osob o proplacení legionářské životní pojistky jeho pozůstalým rodičům, v poválečných letech (1919-1923) stále ještě kočujícím. Příspěvek sleduje zjevnou solidaritu legionářů, vojenského aparátu i obecních zastupitelstev s romskou rodinou. Příběh tak klade otazníky nad zažitou představu o předem daných asymetrických mocenských pozicích mezi Romy a Neromy. Tušená solidarita v případě pojistky R. Serynka ovšem stojí v kontrastu s postavením dalších romských legionářů v meziválečném období, a především se skutečností, že patrně většina z nich zahynula za 2. světové války v koncentračních táborech.

RU#57, 21. 3. Společenské předpoklady holokaustu Romů v protektorátu Čechy a Morava
Jiří Smlsal (Institut terezínské iniciativy)

Prezentace se zaměřuje na faktory, který usnadnili provádění holocaustu Romů v Protektorátu. Soustředí na dlouhodobou společenskou poptávku po zostření perzekuce Romů, podpořenou lokálními konflikty ohledně domovské příslušnosti, migrací Romů z nacistického Německa nebo problémy plynoucími z nuceného usazení kočujících osob nebo snahou o získání majetku Romů. Autor argumentuje, že nacistická rasová perzekuce dosáhla velké účinnosti kvůli navázání na předcházející protiromská opatření a zapojení místní správy.

RU#56, 21. 2. Politicko-společenská angažovanost Romů v Československu 1945-1968
Helena Sadílková (FF UK), Milada Závodská (MRK), Dušan Slačka (MRK)

Historické prameny, jež jsou uloženy v českých a slovenských archivních institucích, zachycují aktivity různých členů romských společenství v bývalém Československu mezi lety 1945–1968, jimiž Romové usilovali stát se partnery státním institucím ve vyjednávání svého postavení ve společnosti – respektive aktivně projevovali vlastní připravenost a zájem účastnit se na přípravě a realizaci politik mířených na tzv. „cikánské obyvatelstvo“. Autoři nové publikace k dějinám Romů si kladou otázky, jak může historická věda sledovat kontiunitu tohoto etnoemancipačního úsilí, jež předcházelo pozdějšímu vzniku Zväzu Cigánov-Rómov a Svazu Cikánů-Romů.

(Debata o knize „Aby bylo i s námi počítáno“ s podtitulem „Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu“, kterou v roce 2018 vydalo Muzeum romské kultury).

RU#55, 17. 1. Historický a spoločenský význam rómskych kováčov (o knihe Rómski kováči na Slovensku, Bratislava, ÚĽUV 2018)
Arne Mann (Ústav etnológie a sociálnej antropológie SAV, emeritní člen)

Kováčstvo malo pre život Rómov v minulosti mimoriadny význam. Spolu s hudobníctvom im umožnilo v priebehu 16.-18. storočia prejsť na trvalo usadlý spôsob života. Technológiu spracovania kovov si priniesli Rómovia z indickej pravlasti, čo sa prejavilo v technológii práce (kovanie na zemi) i používaných nástrojoch (dvojica kožených mechov), ktoré dodnes v Indii používajú predpokladaní príbuzní európskych Rómov. Rómski kováči sa zameriavali na produkciu výrobkov, ktoré nevyrábali miestni nerómski kováči, a preto nedochádzalo ku vzájomnej konkurencii. Keď fabrická výroba utlmila záujem o výrobky kováčov, niektorí rómski kováči sa zamerali na umelecké kováčstvo, ktoré existuje dodnes. Boli vážení tak príslušníkmi vlastnej komunity, ako aj zo strany majoritního obyvateľstva, čo sa prejavilo v ľudových piesňach, prísloviach i detských hrách.