Edita Weissová vypráví o svém otci, známém kontrabasistovi, i o tom, že v době před druhou světovou válkou bylo pro mnoho Romů na Slovensku běžné živit se pouze hudbou - hráli v kavárnách, vinárnách, na tanečních zábavách, na svatbách. Po válce se situace změnila a např. rodina pí. Weissové se přestěhovala do Čech, kde její otec - hudebník začal pracovat v továrně. Hrál pak jenom o víkendech na dvoře pro své potěšení. Romská verze je v dialektu z okolí Šaľy.