Část Romů žijících na Slovensku se věnovala řemeslům vyžadujícím kočování. Patřil k nim i obchod s koňmi. První snahy omezit obchod s koňmi se objevily už v roce 1939. Zemský úřad v Bratislavě vydal 23. června 1939 nařízení, kterým vykázal všechny Romy do domovských obcí a zakázal jim obchodovat s koňmi. Krokem vpřed byla vyhláška ministerstva hospodářství z 12. října 1940, která sice obsahovala určité diskriminační prvky, ale umožnila slovenským Romům obchodovat s koňmi. Ale za rok se situace změnila k horšímu. Ministerstvo vnitra vyhláškou z 20. dubna 1941 zrušilo kočovné listy a nařídilo všem Romům, aby se do osmi dní vrátili do svých domovských obcí. Romové byli dáni pod policejní dohled a jejich vozy a tažná zvířata byly prodány. Romové zůstali vydaní napospas místním úřadům čekajícím na první příležitost, jak se jich zbavit. Ta se jim naskytla od roku 1942. Na Slovensku začaly vznikat pracovní útvary, do kterých byli posíláni Romové zbavení zaměstnání a označení za asociály.