V období nacistického režimu zaujímaly zvláštní místo cikánské tábory, jejichž účelem bylo „vyloučit ze společnosti, převychovat k práci osoby označované za Cikány nebo cikánské míšence. Na protektorátním území byly zřízeny dva cikánské tábory – v Čechách v Letech u Písku, na Moravě v Hodoníně u Kunštátu. Dosavadní poznatky o letském táboře jsou v tomto textu shrnuty ve formě odpovědí na otázky. Podobně jako v Německé říši, uskutečnily protektorátní bezpečnostní orgány 2. 8. 1942 nejprve soupis všech Cikánů, cikánských míšenců a osob žijících tzv. po cikánsku. Z podchycené populace provedla kriminální policie ve spolupráci s četnickými stanicemi výběr na základě rasy. V táboře byli násilně koncentrováni muži, ženy i děti kvůli údajně nepřizpůsobivému a kriminálnímu chování. Ale převážná většina se tam ocitla pouze na základě skutečnosti, že byli Cikány. Dokazuje to velký zájem výzkumného pracoviště pro rasovou hygienu působícího při říšském zdravotnickém úřadu ministerstva vnitra v Berlíně. Otázka Cikánů spadala do kompetence říšskoněmecké i české kriminální policie. Řízení letského tábora bylo v kompetenci české veřejné správy a na ministerstvu vnitra spadaly Lety pod pravomoc referátu pro pracovní tábory, na zemském úřadě pod pravomoc oddělení I/6. Zemský úřad zaměstnával všechen táborový personál. Službu v táboře vykonávali bývalí četníci, kteří ukončili činnost v četnickém sboru a stali se zaměstnanci zemského úřadu. V táboře působili lékaři s ošetřovatelkami a dezinfektorem. Jedním z účelů nucené táborové koncentrace měla být převýchova vězňů k práci. V táboře zemřelo celkem 326 mužů, žen a dětí. Převládala dětská úmrtnost nad úmrtností dospělých, mimořádně vysoká byla úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Většina internovaných byla odtransportována do Osvětimi. Cikánský tábor v Letech plnil stejnou roli jako cikánský tábor v Hodoníně určený pro koncentraci vězňů z Moravy.