english | česky
ISSN 1210-8545 (Print)
ISSN 2788-3809 (On-line)
home

Aktuality


Výzva k zasílání příspěvků do chystaného monotematického čísla o boji a práva Romů (Romano džaniben 2024)

Oslovujeme všechny Romky a Romy s výzvou napsat osobní vzpomínku či povídku pro romistický časopis Romano džaniben na téma bezpečí či ohrožení bezpečí.

Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Možnosti integrace na příkladu moravských Romů

Autorka - historička, která pomáhala zakládat brněnské Muzeum romské kultury, se zaměřuje na skupinu Romů žijících na jižní, resp. jihovýchodní Moravě, která se dost výrazně odlišovala od ostatních skupin Romů žijících na českém a moravském území. Moravská vrchnost přijímala žádosti Romů o usazení poměrně vstřícně, první romskou rodinu usadili na svém panství Kaunicové. Snahy císařovny Marie Terezie a Josefa II. o usazení Romů částečně zasáhly i Moravu, kde bylo v té době už několik romských osad. Podstatný byl rozdíl v přístupu státních orgánů v obou zemích: v Čechách zůstávají Romové v 1. polovině 19. století většinou neusazeni, ale na jihovýchodní Moravě se vytváří poměrně hustá síť romského osídlení. V 80. a 90. letech 19. století vznikají romské tábory v Oslavanech, Bojkovicích, Svatobořicích. K nejstarším romským rodům na Moravě patří Danielovi a Holomkovi. Podle pramenů se jako první trvale usadil Tomáš Holomek, syn Jury Holomka, s velmi početnou rodinou. Romové z jeho blízkého okolí byli negramotní, děti do školy nechodily. Romové o školní vzdělání ani neusilovali, ve svém životě pro ně neměli uplatnění. A škola o ně ani neměla zájem - byli to bezdomovci.
Teprve v roce 1926 byla školní rada ve Svatobořicích vyzvána školským úřadem, aby zřídila učebnu pro romské děti. Povinnou školní docházku - a tedy vstup do civilizačního procesu - zahájili mladší synové Pavla Holomka: Stanislav, Tomáš a Čeněk. Členové rodiny Pavla Holomka se postupně integrovali do okolní společnosti, jeho žena Terezie chodila pomáhat místním sedlákům při polních a domácích pracích. Její potomci se různým způsobem začlenili do majoritní společnosti a jejich děti získaly v různých oborech výuční listy a některé i středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Předposlední syn Terezie a Pavla Holomkových Tomáš byl přijat na doporučení učitelů na gymnázium, kde úspěšně maturoval v roce 1931 a úspěšně složil přijímací zkoušku na právnickou fakultu UK v Praze.
Nemalá část rodiny zahynula za nacistické okupace v Osvětimi - Tomášův otec Pavel a jeho tři bratři.
Tito usedlí Romové byli na rozdíl od kočovných mnohem více spjati s majoritní společností, usilovali o získání její důvěry, nabízeli jí své služby. I když hledali své pevné místo ve společnosti, nevzdávali se svého romství. Nacistická okupace tento vývoj násilně přerušila.
Existuje výrazný rozdíl mezi kulturní a sociální integrovaností různých skupin Romů v České republice. Potomci původních moravských Romů (z jižní Moravy) představují skupinu dost ojedinělou.
Dodatek: Jsou zde uvedeny 2 staré písně Romů ze Svatobořic: Denaš, more, denaš (Utíkej, chlapče, utíkej) a Mre churde čhavore (Moje drobné děti).


1994_1-s.8-19_Horvathova-Holomkova.pdf:

Publikace: 1/1994
Témata: historie obecně hudba orální tradice / memoráty
Země: Česká republika
Autor: Horváthová, Jana
Bibliografický odkaz: Horváthová, Jana. 1994. Možnosti integrace na příkladu moravských Romů. Romano džaniben 1 (1): 8–19.
časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás