english | česky
home

Aktuality


Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Já som k temu padol jak slepý po lopate... Rozhovor s pamětníkem Antonem Šandorem

Rozhovor s panem Antonem Šandorem natočila Jana Kramářová v září roku 2002. V té době se u Česko-německého fondu budoucnosti neúspěšně domáhal uznání svého nároku na odškodnění za nacistické bezpráví. Pan Šandor se narodil, vyrůstal a válku prožil na Slovensku v malé obci Neštich (dnešní Smolenická Nová Ves). Jeho válečné peripetie se započaly, když byl podle branného zákona coby „voják cikánského původu“ zařazen do zvláštního pracovního oddílu slovenské armády. Během slovenského národního povstání obsadila kasárna německá okupační vojska a tou dobou již znepřátelené „vojáky“ zajala.Vojenská služba, válka, zbraně – to vše se panu Šandorovi příčilo. Pocházel z hudebnické rodiny a sám byl aktivním muzikantem. Proto se hned dvakrát pokusil o útěk, a to se mu nakonec stalo osudným. Upadl totiž v podezření ze zamýšlené kolaborace s partyzány a následně byl postupně deportován do několika říšských zajateckých táborů. Nejdelší dobu pak strávil v Magdalena - Straflager v Linci.


text si můžete stáhnout v PDF:

Publikace: jevend/2008
Témata: historie obecně orální tradice / memoráty
Země: Česká republika Slovensko
Autor: Kramářová, Jana
Bibliografický odkaz: Kramářová, Jana. 2008. Já som k temu padol jak slepý po lopate... Rozhovor s pamětníkem Antonem Šandorem. Romano džaniben 15 (3): 119–133.
časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás