english | česky
ISSN 1210-8545 (Print)
ISSN 2788-3809 (On-line)
home

Aktuality


Redakce časopisu Romano džaniben oslavila 30 vydaných ročníků časopisu

Výzva k zasílání příspěvků do chystaného monotematického čísla o boji za práva Romů (Romano džaniben 2024)

Oslovujeme všechny Romky a Romy s výzvou napsat osobní vzpomínku či povídku pro romistický časopis Romano džaniben na téma bezpečí či ohrožení bezpečí.

Časopis Romano džaniben přechází k 1. 1. 2022 do režimu časopisu s otevřeným přístupem podle definice BOAI

Po čtyřech letech se otevírá obor ROMISTIKA na FF UK, přihlášky ke studiu je možné podávat tradičně do konce února.

Vyzkoušejte nové metodiky pro výuku romštiny!

V archivu Romano džaniben jsou nyní dostupné texty od roku 2000 do současnosti, aktuální ročník je celý volně dostupný pouze předplatitelům. I nadále pokračujeme v rekonstrukci stránek.

Osobní vzpomínku a výzvu současné ředitelky spolku Romano džaniben, Lady Vikové, k desetiletému výročí úmrtí M. Hübschmannové si můžete přečíst zde.

Anti-paćiw v gádžovské akademii, Ficowského stíny – a co s nimi? Cvičení v reciproční etnografii a dekolonizaci polské romistiky

[Anti-paćiw of Gadje academia, Ficowski’s shadow and what to do about it – exercises in reciprocal ethnography and decolonizing the Polish Romani studies]

Tento článek, který napsala skupina složená z romských i neromských akademiků, zkoumá předpoklady výzkumu romských komunit v Polsku. Současná romistika v Polsku je často omezena koloniálním, esencialistickým paradigmatem, které utvrzuje stereotypy a vylučuje romské dějiny z obecnějšího polského narativu. Podle nás to, že produkci vědění stále drží v rukou převážně neromští vědci, vede ke zkresleným a empiricky zavádějícím zobrazením života polských Romů. Jako řešení tohoto problému prosazujeme participativní výzkumný přístup, který zapojuje romské badatele a uznává rozdílné hlasy v romských i neromských komunitách. Takový dlouhodobý proces nás sice staví před specifické etické a metodologické výzvy, ale otevřená diskuze a zpochybňování hierarchičnosti akademických diskurzů je pro pokrok a vytváření inkluzivního, dekolonizovaného vědění zásadní.

This article, authored by a group of Romani and non-Romani academics, examines the assumptions behind researching Romani communities in Poland. Current Romani studies in Poland are often limited by a colonial essentialist paradigm, perpetuating stereotypes and excluding Romani history from the broader Polish narrative. We argue that as knowledge production is still dominated by non-Romani scholars, this leads to a distorted and empirically misguided portrayals of the life of the Roma in Poland. To address this issue, we advocate for a participatory research approach involving Romani researchers, acknowledging the diverse voices within both Romani and non-Romani communities. This long-term process presents unique ethical and methodological challenges, but open discussion and challenging hierarchical nature of academic discourses is crucial for progress and creation of more inclusive, decolonized knowledge.
Romano dzaniben_1_2023_Fialkowska a kol 77-102.pdf:

Publikace: 1/2023
Témata:
Země: Polsko
Autor: Fiałkowska, Kamila Garapich, Michał P. Jóźwiak, Ignacy Mirga-Wójtowicz, Elżbieta Styrkacz, Sonia Szewczyk, Monika
Bibliografický odkaz: Fiałkowska, Kamila; Garapich, Michał P.; Jóźwiak, Ignacy; Mirga-Wójtowicz, Elżbieta; Styrkacz, Sonia; Szewczyk, Monika. 2023. Anti-paćiw v gádžovské akademii, Ficowského stíny – a co s nimi? Cvičení v reciproční etnografii a dekolonizaci polské romistiky. Romano džaniben 30 (1): 77–102.
Klíčová slova: romistika; Polsko; participativní výzkum; produkce vědění; dekolonizace
DOI: https://doi.org/10.5281/zenodo.10281684
časopis·krajinou příběhů·romistické utopie·ostatní projekty·metodiky·o nás