Zánik jazyka je podle autorky jednoznačně ztrátou. Jedinci i celé skupiny přicházejí o těžko nahraditelnou součást identity a o nejúčinnější prostředek reprodukce a zachování své kultury. I romština dnes prochází revitalizací, její užívání je vázáno na konkrétní komunikační situace – na partnerovi komunikace, na prostředí a na tématu.
Autorka v článku popisuje několik projektů zaměřených na revitalizaci ohrožených jazyků, např. popisuje situaci jazyků indiánských kmenů v Kalifornii - Luiseňo a Cupeňo. Nadějí pro záchranu jazyků jsou děti, ovšem aby mohly být ve větší míře vyučovány v mateřských jazycích svých předků, je třeba nejdříve vyškolit dospělé... Revitalizaci musí chtít především samotní lidé, situace irštiny je příkladem, že ani legislativní podpora ohroženého jazyka nemusí zaručit úspěch.
Podmínky vedoucí k úspěchu revitalizace by se daly zevšeobecnit následovně: Musí být splněno zajištění základních životních potřeb, většina komunity musí být motivována a jazyk musí být včas zachycen a zdokumentován.