Text je významný tím, že jako první upozornil na nové a rozsáhlé možnosti bádání v tématu genocidy Romů za druhé světové války, včetně poznání kontinuity historického vývoje uvnitř válkou zdecimované romské populace po roce 1945, v Československu. Autorky textu komplexně popsaly komplementaritu velkého množství úředních písemností, vzniklých v letech 1948-2006 (případně až 2016) zejména v souvislosti se zákonem 255/1946 Sb., následně ovšem separátně archivovaných ve dvou, respektive ve třech, různých paměťových institucích. Text poukazuje na historický význam archiválií svědčících o rozsahu utrpení Romů a Sintů za druhé světové války, které obsahují svědectví přeživších – na tzv. žádosti o osvědčení dle zákona 255/1946 Sb, uložených od roku 2006 ve Vojenském historickém archivu (Praha). Dále konstatuje jejich vzájemnou kompatibilitu s dokumenty z let 1962-1971 Svazu protifašistických bojovníků, uloženými v Národním archivu ČR (Praha) – dotazníky a žádosti o Odškodnění za tzv. "pseudolékařské" pokusy, jichž se na vězních dopouštěli nacističtí lékaři. Zároveň dokládá, že k významné části těchto dokumentů je v Moravském zemském archivu (Brno) zachovaná korespondence a další dokumentace ve fondu Svazu Cikánů Romů z let 1969–1973. Jedním ze závěrů celé nálezové zprávy je konstatování nepochybně zásadní role SCR v procesu odhalovaní rozsahu genocidy Romů a celospolečenského uznání romských obětí.