I když je dnes nemožné určit přesně, kdo první objevil indický původ romštiny, a na rozšíření této hypotézy mělo zásluhu více vědců, jedním z prvních je neprávem opomíjený Johann Christian Christoph Rüdiger, jenž již v roce 1782 vydal svou práci "O jazyce a indickém původu Cikánů". Matrasův příspěvek je velmi podrobným přehledem Rüdigerovy metodologie, podrobně seznamuje čtenáře s výsledky jeho bádání (ty jsou hojně doloženy citacemi z jeho práce, ve které vychází z jazyka Sintů) a zároveň vyzdvihuje Rüdigerův zájem o sociální postavení Romů. Právě pro jeho empirické zaměření jej autor považuje za zakladatele jazykovědného oboru.