Text vstupuje do diskuse o tom, jak chápat zmínky o „cikánech“ v historických pramenech, zde konkrétně v kontextu socialistického Československa. Překračuje přitom rámec sledování způsobů státní kategorizace obyvatelstva, kdy již mnozí autoři poukazovali na oficiální definici „Cikánů“ jako kategorie sociální deviace, spíše než etnické (sebe)identifikace. V rámci etnograficky informovaného přístupu k výzkumu romských dějin sleduje tento text různé překrývající se dobové diskurzy „cikánství“ a jejich vyjednávání v rámci lokálně ukotvené hierarchie socioekonomických vztahů. Na případové studii východoslovenské vesnice Brekov konkrétně sleduje, jak tato kategorie vypovídala nejen o vyloučení Romů z neromské společnosti, ale také o způsobech, jakými byly definovány vztahy mezi samotnými Romy, a to nejen na narativní úrovni, ale také na úrovni konkrétní sociální praxe. Přispívá tak k rostoucí debatě mezi historiky a romisty o povaze romského aktérství v historii.