V úvodním komentáři (původně k článku „‚Los Gitanos‘ ze severochilské pouště“, který byl uveden jako výzkumná studie na Mezinárodním kongresu amerikanistů v roce 1988) autorka a zároveň etnografka zabývající se dokumentací podob tanců vysvětluje okolnosti svého objevu a setkání s tanečními skupinami „bailes“ v Chile a jejich tematickou podskupinou „Gitanos“ (v rámci náboženského  festivalu v poušti Atacama nedaleko městečka La Tirana). V příspěvku samotném pak autorka nabízí hypotézu, že se srbští romští emigranti do Chile stali  (v severní Chile unikátně) vzorem pro tematické zaměření a kroj baile (tanečního spolku složeného z Neromů) označovaného jako „Los Gitanos“ („Cikáni“). Toto své tvrzení zakládá na několika navzájem nesouvisejících souborech dat: na  imigračních záznamech z  města Antofagasta, na  informacích z  neformálních rozhovorů vedených s  Romy v Antofagastě a Santiagu a na srovnání krojů tanečníků s oblečením srbských Romů žijících ve Spojených státech amerických. Podle autorky je romský námět tanečního souboru a původ krojů baile, které tyto soubory s romským motivem používají, odvozen od oděvu populace chilských Romů, kteří do Chile emigrovali před první světovou válkou ze Srbska. Pojítkem se pro tuto autorčinu hypotézu stal drobný detail, malá látková taška, kterou nosí tanečnice u pasu. Tento oděvní prvek, který je již mezi samotnými Romy zastaralý, se však dál udržuje v severním Chile v adaptované verzi romského kroje (tedy kroje baile), který podle autorky musel být inspirován módou srbských Romů z  dvacátých a  třicátých let 20. století, tedy přibližně v  generaci následující po  jejich příjezdu do  Chile.