Jolanka Kurejová pracovala od 13 let asi u 20 židovských rodin. Zatímco Slováci dávali jen jídlo, Židé odměňovali penězi. Jednalo se o domácí práce jako úklid, nošení vody a dřeva, sobotní obsluha, muži dováželi nebo donášeli zboží do obchodů. Teta Jolanky u sebe během války schovávala jednu Židovku, kterou se podařilo zachránit. Vedle toho se válečné vzpomínky rozšířily i na události v osadě (přepadení banderovci, útěk do lesů, kde přebývali v kolibách, romští muži odvedení na nucené práce do táborů aj.) a jak gardisté vykrádali židovské byty.