Setkání kalvínského teologa Stefana Valiho se třemi Indy z Malabáru na univerzitě v holandském Leydenu popisuje ve svém díle „O dnešnom stave, zvláštnych mravoch a spôsobe života, jako aj o ostatných vlastnostiach a danostiach Cigánov v Uhorsku“ spišský evangelický učenec Samuel Augustini ab Hortis. Augustiniho líčení ovšem vyvolává otázky. A co mohl představovat ten Malabár, o němž píše Samuel Augustini ab Hortis? Malabarské pobřeží se rozkládá na jihozápadě Indie a dnes je součástí státu Kérala. V tomto státě je soustředěno nejvíce křesťanů. V Kérale se mluví malajlámsky, což je drávidský jazyk romštině naprosto nepodobný. Indičtí studenti asi mluvili sanskrtem, staroindickým literárním jazykem. Další možností je, že pocházeli odjinud než z Malabáru a mluvili některým z novoindických indoevropských jazyků, v nichž Stefan Vali spatřoval určitou podobu s romštinou.