Milena Hübschmannová předsedala společensko-vědní komisi Svazu Cikánů-Romů (1968-1973). Romský jazyk považovala za integrační faktor etnika. V textu memoranda vydaného 17. dubna 1970 SCR se požaduje, aby byla romština uznána za svébytný jazyk, i když nemá stabilizovanou spisovnou normu. Po zrušení Svazu Cikánů-Romů bylo Mileně Hübschmannové znemožněno veřejné vystupování. Od roku 1976 mohla vyučovat romštinu na pražské Státní jazykové škole (v oddělení orientálních jazyků). V roce 1978 byl vydán Dokument Charty 77 č. 23 O postavení Cikánů-Romů v Československu. Stejně jako u ostatních dokumentů Charty 77 není autorství dokládáno, ale o účasti Mileny Hübschmannové nemůže být pochyb. K uznání základních občanských práv Romů došlo až po listopadovém převratu v roce 1989, Mileně Hübschmannové změna Režimu umožnila vychovávat další generace romistů.