Případová studie popisuje životní osudy romského legionáře Adolfa Ištvana z Bohusoudova, který se svou účastí v legiích zapojil do tzv. velkých dějin nově vznikajícího státu. Za druhé světové války se stal - stejně jako většina obyvatel z této romské osady - obětí nacistické genocidy. Mikrohistorická studie se zaměřuje na analýzu žádostí A. Ištvana z let 1923-1936 zaslaných Úřadu pro legie při Ministerstvu obrany ČR. Tyto fragmenty jsou zasazeny do širšího dobového kontextu, biografie hlavního protagonisty a především místních reálií, jak je bylo možné rekonstruovat z archivních pramenů. Studie tak doplňuje dosavadní poznatky o bohusoudovské romské osadě jak podrobnějším popisem života konkrétního příslušníka, tak analýzou archivních záznamů týkajících se bohusoudovské kolonie především z let 1919-1945. Studie do jisté míry odhaluje roli obecního zastupitelstva při udržování či prohlubování hranice mezi romskou kolonií a neromským obyvatelstvem. Například již na konci roku 1938 se radní aktivně snažili využít měnící se politické situace a souhlasili s vystěhováním Romů do koncentračního tábora. Autor tak předkládá nové poznatky také o změnách ve vztahu příslušníků státního aparátu k romským občanům.