Článek se zaměřuje na osud Blažeje Dydyho, vězně a vězeňského funkcionáře v protektorátním tzv. cikánském táboře Hodonín u Kunštátu a v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau a zejména na retribuční soud, vedený s B. Dydym v roce 1947, rekonstruovaný na základě dochovaného soudního spisu. Výslechy jednotlivých svědků zařazených do spisu – především z řad Romů, kteří byli vězněni v hodonínském a osvětimském táboře – jsou jedinečným svědectvím o katastrofálních životních podmínkách jak v táboře v Hodoníně u Kunštátu, tak v Osvětimi, zachyceným s minimálním časovým odstupem. Blažej Dydy se stal paradoxně jediným odsouzeným za zločiny spojené s genocidou Romů na našem území. V roce 1947 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody, v roce 1961 z vězení byl propuštěn na svobodu.

text si můžete stáhnout v